posudky vedoucího a oponenta jsou přílohou v pdf práce
Poznámka:
prof. MUDr. Jakub Otáhal, Ph.D.
Poznámka:
PhDr. Renata Větrovská, Ph.D.
Anotace:
Cílem práce je shrnout poznatky o zánětlivém procesu a charakterizovat rozdíly mezi chronickým a akutním zánětem. Další kapitola popisuje anatomii tenkého a tlustého střeva a shrnuje i poznatky o stavbě stěny trávicí trubice, včetně rozdílů v jednotlivých úsecích. Dále je popsána i fyziologie trávení a vstřebávání živin v jednotlivých úsecích střeva. V následujících kapitolách se práce věnuje idiopatickým střevním zánětům, jejich charakteristikou, s bližším zaměřením na Crohnovu nemoc a ulcerativní kolitidu. Shrnuje informace o patogenezi, diagnostice, klinických projevech a rozdílech mezi nimi. Práce uvádí možné konzervativní i chirurgické léčebné postupy, farmakologickou léčbu a její možnosti, včetně nevýhod i nežádoucích účinků a nutriční doporučení pro pacienty s IBD. Práce následně popisuje i zdravotní rizika, která se pojí s IBD, s bližší charakteristikou kolorektálního karcinomu. Ze shrnutých poznatků vyplývají následující skutečnosti. Pacientů s IBD přibývá, přičemž jde o onemocnění rozvinutého světa, s multifaktoriální příčinou. Základ teorie má v autoimunitní reakci s nepřiměřeným kontaktem s negativními vlivy vnějšího prostředí. Při správné diagnostice hraje velkou roli kolonoskopie a histologický rozbor. Zásadní rozdíl mezi oběma nemocemi je, že Crohnova nemoc může úsekově manifestovat v celé trávicí trubici a zánět postihuje celou stěnu střeva. Naproti tomu u ulcerativní kolitidy zánět postupuje vzestupně od konečníku do dalších úseků. Obě nemoci bez ohledu na počet relapsů mají rovněž vyšší riziko rozvoje kolorektálního karcinomu. Ale i přes toto riziko, pokud pacient dobře reaguje na léčbu, změní svůj životní styl, skladbu stravy a zaměří se na psychohygienu, může ovlivnit riziko rozvoje rakoviny až ze 75 %. Provedené studie ověřují snížení rizika rozvoje CRC při konzumaci vlákniny, či mléčných výrobků, či vztah mezi omezením konzumace červeného masa a snížením rizika CRC. Další studie by měly osvětlit vztah pozitivního ovlivnění rizika CRC s konzumací ryb, zeleniny, ovoce a suplementací vitaminu D. CRC je onemocnění, které lze stravou nejvíce ovlivnit, i za předpokladu probíhajícího IBD. Samotná strava tak není hlavní činitel rozvoje IBD. Ale zdraví prospěšná strava má léčebnou funkci při probíhající léčbě IBD i preventivní funkci z hlediska vzniku CRC.
