Výskyt syndromu vyhoření u zdravotníků v urgentní péči ve vztahu k jejich životnímu stylu
Podnázev:
Autor:
HRONOVÁ, Barbora
Odpovědnost:
Ukázat ve veřejném katalogu:
ano
Svazky publikace:
Čárový kód
Popis
Stav
Stav změněn
Návrat do
dp23027
CSV Import
K dispozici
2024-05-28 14:09:13
Elektronická verze publikace:
Pořadí
Název
Velikost souboru
Nahráno
Možnosti
1.
HRONOVÁ Barbora - Výskyt syndromu vyhoření u zdravotníků v urgentní péči ve vztahu k jejich životnímu stylu (2).pdf
2.3 MB
2024-06-04 18:53:41
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
2.
HRONOVÁ Barbora Posudek-Vedoucí.pdf
602.59 kB
2024-06-04 18:53:51
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
3.
HRONOVÁ Barbora Posudek-Oponent.pdf
603.06 kB
2024-06-04 18:53:55
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
4.
Hronová Barbora SZZK.pdf
293.92 kB
2024-06-04 18:53:59
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
Další informace o publikaci:
Klíčové slovo:
dotazník SMBM * psychosomatické poruchy * stres * syndrom vyhoření * urgentní péče * zdravotník * životní styl
Rok vydání:
2023
Počet stran:
146
Poznámka:
doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.
Anotace:
Diplomová práce se zaměřuje na syndrom vyhoření u zdravotníků v urgentní péči ve vztahu k jejich životnímu stylu. Cílem této práce bylo zmapovat syndrom vyhoření u zdravotníků v urgentní péči a analyzovat jeho možný vztah k jejich životnímu stylu. V dílčích cílech jsme se zaměřili na míru syndromu vyhoření u zdravotníků, způsoby abreakce stresu či zmapování psychosomatických projevů syndromu vyhoření. V diplomové práci provádíme výzkumné šetření pomocí kvantitativních a kvalitativních metod. V kvantitativním výzkumu jsme využili dotazník Shirom-Melamed Burnout Measure (SMBM), kde jsme zjišťovali míru vyhoření ve třech rovinách (fyzické, kognitivní, emocionální). Kvantitativního výzkumu se zúčastnilo 171 respondentů. Kvalitativní výzkum probíhal tvorbou polostrukturovaného rozhovoru za pomocí interpretativní fenomenologické analýzy, kde se výzkumného šetření zúčastnilo 10 respondentů. Respondenti byli zdravotníci pracující ve Fakultní nemocnici Motol na odděleních urgentních příjmů dětí a dospělých, anesteziologicko-resuscitačního oddělení dospělých a dále dvou záchranných služeb ZZS SČK a ZZS HMP. Výsledná zjištění v kvantitativním výzkumu ukázala vysoké hodnoty reliability dotazníku SMBM pomocí výpočtu koeficientu Crombachovo alfa. Pro všechny položky vyhoření (fyzické, kognitivní, emocionální) činilo Crombachovo alfa 0,94. Dále z dotazníkového šetření vyplynulo, že ze 171 respondentů je zasaženo syndromem vyhoření 32 jedinců, tedy 18,7 % z celkového počtu respondentů. Nejvíce zasažených syndromem vyhoření z těchto 32 respondentů, dle povolání, bylo zdravotnických záchranářů, jednalo se o 15 jedinců, tedy 46,9 %. Nejvíce zasažených syndromem vyhoření bylo (dle místa pracoviště) na dětském urgentním přijmu, jednalo se o 14 respondentů, tedy 43,8 %. Dle vzdělání bylo nejvíce jedinců zasaženo syndromem vyhoření s vysokoškolským vzděláním, jednalo se o 19 respondentů tedy 59,4 % jedinců. Dle délky praxe bylo nejvíce jedinců zasažených syndromem vyhoření nad 10 let, jednalo se o 11 respondentů, tedy 34,4 % z celkový 32 zasažených respondentů. Po zhodnocení jednotlivých subškál bylo následně zjištěno, kolik respondentů je zasaženo syndromem vyhoření v rovině fyzické, kognitivní a emocionální. V rovině fyzické bylo zasaženo syndromem vyhoření 64 respondentů, což činilo 37,4 %, v rovině kognitivní 21 respondentů, tedy 12,3 % a v rovině emoční 49 respondentů, tedy 28,7 % z celkového množství 171 respondentů. Výsledná zjištění v kvalitativním výzkumu ukázala subjektivní pohledy respondentů na jejich životní styl a spojitost mezi syndromem vyhoření a jejich životním stylem. Spojitost byla zjištěna zejména v nezdravých návycích, porušení cirkadiánních rytmů, nepravidelné stravě, psychosomatických obtížích či nedostatečném odpočinku a prevenci syndromu vyhoření.
