Tato práce se zabývá tématem edukace rodičů ve výživě dětského dialyzovaného pacienta. Za cíl si klade zpracování návrhu edukační brožury, která rodičům usnadní orientaci v problematice stravy dialyzovaného dítěte. V České republice není dostatek edukačních materiálů věnovaným dialyzovaným dětem. V první části této práce je popsána teorie včetně vývoje ledviny, jelikož řada dětí trpí vrozeným onemocněním. Dále je zde popsána anatomie a fyziologie ledvin, včetně patofyziologických projevů a popis peritoneální a hemo dialýzy. Jsou zde informace o výživě v predialyzačním období, aby byla patrná návaznost a rozdílnost v přechodu na režim při dialýze. V této práci jsou dále popsány jednotlivé živiny, vitamíny i minerály, jejich doporučené množství pro konkrétní věkové či hmotnostní kategorie dětské populace. Poslední kapitola teoretické části se týká výběru potravin a technologické úpravy. Informace v druhé části práce odráží data z výzkumného kvalitativního šetření 9 respondentů – rodičů, jež poskytli anonymně informace o svých dialyzovaných dětech. Výzkum mapuje informovanost rodičů v dané problematice výživy při dialýze. Zda se orientují v doporučení, mají přehled o výživě svých dětí a znají důsledky nedodržení doporučeného režimu. Dále je vyhodnoceno praktické zvládání plnění diety na základě třídenního zapsaného jídelníčku dítěte, zda obsahuje vhodné potraviny. V této práci jsou zhodnoceny i antropometrické údaje dialyzovaných dětí s použitím růstových grafů pro českou populaci. Je hodnocena výška vzhledem k věku a dále jsou hodnoceny tělesné proporce dítěte. Většina dětí je menších než jejich vrstevníci a štíhlých. Tyto hodnoty jsou dále zpracovány a přepočítány na výškový věk a ideální tělesnou hmotnost dítěte, aby se s nimi mohlo dále operovat při vhodném nastavení jídelníčku. Je vyhodnocen celkový příjem energie - bílkoviny, tuky, sacharidy a dále fosfor, draslík, vápník. Výzkumem bylo zjištěno, že rodiče se ve výživě dopouští chyb zejména v příjmu bílkovin, fosforu, draslíku, vápníku a většina dětí má nedostatečné množství energie v přijímané stravě. Až na jedno dítě všichni převyšují doporučený příjem bílkovin. Jídelníčky všech dětí obsahují i méně vhodné či zcela nevhodné potraviny, které by neměly mít v dialyzační dietě zastoupení. Jde především o fastfoodové pokrmy, chipsy a čokoládové pochutiny. Dětem ve stravě chybí optimální zastoupení mléčných produktů, ovoce a zeleniny. Z důvodu obav o možné překročení hodnoty draslíku a fosforu tyto potraviny někteří vůbec nezařazují do dětských jídelníčků. Mimo stravování je problémem i pitný režim, který nedovedou všechny dialyzované děti dodržovat dle doporučení. Proto je potřeba se edukaci ve výživě dětí na dialýze více věnovat a posílit rodičovskou informovanost, která jistě odrazí jejich pozitivní přístup v řádném plnění doporučených dietních opatření.
