Jedním z předních rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob je nedostatek pohybové aktivity. Pro prevenci a kontrolu hypertenze je proto zdůrazňována zvýšená pohybová aktivita, obzvláště u sedavých jedinců s nadváhou či obezitou, přičemž vedle snahy o dosažení normálních hodnot krevního tlaku jde zároveň o snížení celkového kardiovaskulárního rizika. Významné zdravotnické organizace, které se zabývají vztahem pohybové aktivity a kardiovaskulárních nemocí včetně hypertenze, doporučují aerobní pohybovou aktivitu o délce trvání 30-60 min, se střední intenzitou a s frekvencí 5-7x za týden. Cílem kazuistiky zpracované v této bakalářské práci bylo ověření účinku těchto doporučení na snížení hodnot krevního tlaku u hypertenze. Jako aerobní pohybová aktivita byla zvolena chůze. Náš výzkum usiloval o zodpovězení otázky, zda u probanda s hypertenzí dojde ke snížení krevního tlaku při zařazení pravidelné chůze dle stanovených podmínek. Vedle vlivu pohybové aktivity byl sledován též vliv úpravy výživového režimu - další výzkumná otázka proto zněla, zda dodržováním doporučení při hypertenzi, jako je zařazení pravidelné pohybové aktivity a úprava jídelníčku, dojde u probanda s hypertenzí ke snížení nadváhy a změně složení těla. Kvalitativní výzkum v této práci byl realizován prostřednictvím kazuistiky, která zkoumala praktický a konkrétní případ - probandem byla pohybově neaktivní žena s nadváhou, věk 55 let, léčená hypertonička, jejíž krevní tlak při vstupu do programu dosahoval i při léčbě hodnot mírné hypertenze. Výchozími údaji byly hodnoty klidového krevního tlaku měřené 7 dní ráno a večer, dvoudenní záznam pohybové aktivity, sedmidenní záznam jídelníčku, diagnostika a analýza složení těla přístrojem InBody a výpočet WHR indexu. Probandce byl vypracován pohybový intervenční program s využitím chůze v délce trvání 12 týdnů, v minimálním rozsahu 5x týdně, se střední intenzitou, s postupným navyšováním denní doby chůze od 30 do 60 min/den. Jako doplnění k pohybové intervenci jí byla doporučena úprava výživového režimu. Po skončení doby sledování byly stejným způsobem změřeny hodnoty krevního tlaku, provedena diagnostika a analýza složení těla přístrojem InBody a vypočten WHR index. Intervenční program byl zhodnocen i ve vztahu k nadváze a složení těla, jakožto faktorů důležitých při hypertenzi. Po 12 týdnech intervenčního programu činilo průměrné snížení systolického krevního tlaku u ranních hodnot 6,29 mmHg a u večerních hodnot 4,86 mmHg. Průměrné snížení diastolického krevního tlaku činilo u ranních hodnot 4,57 mmHg a u večerních hodnot 3,14 mmHg. Došlo také k poklesu srdeční frekvence v průměru o 4,07 tepů za minutu. Intervenční program zároveň u probandky vedl k redukci tělesné hmotnosti (o 7,2 kg), snížení BMI (z 27,8 na 25,5 kg/m2), poklesu procenta tělesného tuku (o 3,9 %) a snížení WHR indexu (z 0,91 na 0,88). Výzkum v této práci potvrdil, že pravidelná pohybová aktivita a úprava výživového režimu hraje významnou roli v léčbě vysokého krevního tlaku, a ověřil účinnost odborných doporučení při hypertenzi. Potvrdil též pozitivní vliv těchto doporučení na snížení nadváhy a složení těla. Lze shrnout, že tato práce ověřila příznivé účinky chůze podpořené změnou stravování u těchto rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění - vysoký krevní tlak, nadváha, množství tělesného tuku, centrální obezita. Výzkum dospěl k obdobným výsledkům, jakých bylo dosaženo v odborných studiích zabývajících se touto problematikou.
