HRUŠKA Pavel - Zmírnění stresu u fotbalistů (3).pdf
1.51 MB
2024-06-04 18:56:11
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
2.
HRUŠKA Pavel Posudek-Vedoucí.pdf
602.54 kB
2024-06-04 18:56:15
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
3.
HRUŠKA Pavel Posudek-Oponent.pdf
602.91 kB
2024-06-04 18:56:17
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
4.
Hruška Pavel SZZK.pdf
171.22 kB
2024-06-04 18:56:20
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
Další informace o publikaci:
Klíčové slovo:
intervenční program * fotbal * strategie * stres * technika * zvládání stresu * zmírnění stresu
Rok vydání:
2023
Počet stran:
88
Poznámka:
doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.
Anotace:
Cílem bakalářské práce je pomoci hráčům ve fotbale se subjektivním zmírněním stresu, který pociťují před nebo v průběhu své sportovní činnosti, prostřednictvím vytvořeného intervenčního programu. K tomu, aby mohlo být dosaženo cíle práce, bylo zapotřebí splnit dílčí úkoly. Tedy prostudovat odbornou literaturu zabývající se danou problematikou, předložit hráčům vytvořený strukturovaný dotazník, který se skládal ze čtyř otázek, jejichž cílem bylo vyselektovat vhodné hráče pro praktikování intervenčního programu, ale také zjistit některé doplňující informace ohledně stresových příznaků a metod, které hráči v rámci zmírňování stresu používají. Na základě odpovědí byl vytvořený výše zmínění intervenční program. Doba praktikování programu byla jeden měsíc a účastnilo se ho 9 hráčů. Program byl vytvořený na dvě části. První část sloužila jako příručka a zdroj informací v rámci spánkové hygieny, zdravého stravování a fyzikální terapie. Všechny tyto aspekty jsou v rámci zmírnění stresu velmi důležité a mohou výrazným způsobem přispět k efektivnosti celého programu. Druhá část byla již zaměřena na nácvik jednotlivých technik a cvičení. Konkrétně dýchací cvičení, techniky vnitřní řeči a první stupeň Schultzova autogenního tréninku. Po uplynutí této doby hráči ve druhém strukturovaném dotazníku, který se skládal ze tří škálových otázek, subjektivně hodnotili úspěšnost programu. Data byla zpracována pomocí základních popisných statistických metod a následně zobrazena v tabulkách a sloupcových grafech. Z výsledků jsme zjistili, že pro sedm z devíti hráčů byl program účinný a pomohl jim se subjektivním zmírněním stresu. Pro 78 % hráčů tedy program představoval efektní formu pomoci.
