V dnešní technicky zahlcené době se nekontrolovaně zvyšují požadavky na zaměstnance. Velké množství práce nutí zaměstnance zůstávat v práci „přes čas“, a tak nemají dostatek času na svůj osobní život. Tyto podmínky ztěžují zaměstnancům možnost podstupovat kompenzační cvičení ve volném čase. Rovněž celospolečenská tendence k unifikaci pracovního prostoru pro nesourodé skupiny zaměstnanců nemůže zajistit individuální ergonomické prostředky, které by zaměstnancům usnadňovaly čas strávený v sedu. Svalové dysbalance pohybové soustavy technicko-administrativních pracovníků vznikají při dlouhodobém setrvávání ve statické pracovní pozici, v našem případě zkoumáme vliv sezení u počítače na pohybovou soustavu člověka. Tato bakalářská práce je zaměřena na vyšetření svalových dysbalancí u technicko-administrativních pracovníků a možností jejich následného ovlivnění pomocí protahovacích, vyrovnávacích a kompenzačních cvičení. Cílem práce bylo zjistit, jak sedavé zaměstnání objektivně ovlivňuje pohybovou soustavu člověka s korelací se subjektivními potížemi probandů a následně prokázat účinnost intervenčního cvičení u osob se sedavým zaměstnáním. Jako metoda pro praktickou práci byl použit kvantitativně kvalitativní výzkum. Sběr dat proběhl formou vstupní anamnézy od patnácti probandů, jejíž součástí byl dotazník „pain scale“. Dále bylo provedeno kineziologické vyšetření na začátku i na konci výzkumu se zaměřením na objektivní měření distancí na páteři. Výsledky vyšetření probandů byly zaznamenány do grafů a tabulek. Výsledek této práce měl prokázat efektivitu kompenzačního cvičení na potíže vznikající při sedavém zaměstnání. Objektivní vyšetření neprokázalo signifikantní změny ve zvolených parametrech měření, ale subjektivní změny v rámci vnímání bolesti jednoznačně prokázaly účinnost cíleného intervenčního cvičení na zlepšení subjektivního vnímání zatížení přicházejícího při dlouhodobém udržování pracovní pozice v sedu.
