Aspekty ovlivňující well-being v různých etapách stáří
Podnázev:
Autor:
MORAVCOVÁ, Kateřina
Odpovědnost:
Ukázat ve veřejném katalogu:
ano
Svazky publikace:
Čárový kód
Popis
Stav
Stav změněn
Návrat do
dp23059
CSV Import
K dispozici
2024-05-30 09:32:52
Elektronická verze publikace:
Pořadí
Název
Velikost souboru
Nahráno
Možnosti
1.
MORAVCOVÁ Kateřina - Faktory ovlivňující wellbeing v různých etapách stáří.pdf
1.07 MB
2024-06-13 13:36:53
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
2.
MORAVCOVÁ Kateřina Posudek-Vedoucí.pdf
605.95 kB
2024-06-13 13:36:55
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
3.
MORAVCOVÁ Kateřina Posudek-Oponent.pdf
602.96 kB
2024-06-13 13:36:58
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
4.
Moravcová Kateřina SZZK.pdf
395.29 kB
2024-06-13 13:37:00
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
Další informace o publikaci:
Klíčové slovo:
senior * stárnutí * stáří * potřeby * well-being
Rok vydání:
2023
Počet stran:
88
Poznámka:
doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.
Anotace:
Dílčími úkoly, kterými jsme se zabývali, byly velmi důkladně vybrat dvě skupiny seniorů, které vyplnily námi vybraný standardizovaný dotazník PWI-A. Skupiny seniorů nám měly dobře charakterizovat aktivní seniory žijící v domácím prostředí a skupinu seniorů, kteří kvůli své disabilitě jsou nuceni využívat služeb domova seniorů. Ještě před vyhodnocením dotazníků jsme si položili základní výzkumné otázky, na které jsme se snažili výzkumem odpovědět. Jednou z otázek bylo, jestli senioři žijící v domácím prostředí dosahují well-beingu snadněji než senioři žijící v ústavní péči. Toto se nám pomocí zpracovaným dotazníkům podařilo potvrdit. Podle našeho šetření dosahují obě skupiny (mladších i starších seniorů) žijících v domácím prostředí well-beingu daleko snadněji. Z šetření také vyplynulo, že mladší senioři dosahují well-beingu snadněji než starší senioři, ale starší senioři žijící v domácí prostředí dosahují lépe well-beingu než mladší senioři z ústavní péče. I přes to, že český sociální systém a služby pro seniory se za poslední dekády velice posunuly k lepšímu, stále je zřejmé, že ústavní péče nemůže nahradit domácí prostředí. Pokud je ale senior na ústavní péči odkázán, jistě zde nalezne profesionální péči založenou na individuálním přístupu. Závěry práce naznačují, že směr, kterým se ubírají terénní sociální služby jsou přínosem pro seniory. Je vždy lepší, když senior může zůstat co nejdéle ve svém domácím prostředí a je v něm posilována soběstačnost a autonomie než předčasně umísťovat seniory do ústavní péče, kde je dosažení well-beingu problematické. Jistě zůstává více otázek v problematice stáří a stárnutí nezodpovězených a čekají na další výzkum.
