Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
2.
JIRÁK Vladimír Posudek-Vedoucí.pdf
601.08 kB
2024-07-19 09:21:56
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
3.
JIRÁK Vladimír Posudek-Oponent.pdf
600.58 kB
2024-07-19 09:22:06
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
4.
Jirák Vladimír SZZK.pdf
592.58 kB
2024-07-19 09:22:20
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
Další informace o publikaci:
Klíčové slovo:
dobrovolník * duševní pohoda * motivace * spokojenost se životem * trenér * well-being
Rok vydání:
2024
Počet stran:
89
Poznámka:
Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Mirovský, Ph.D., MBA, DiS.
Poznámka:
Oponent: PhDr. Zuzana Kornatovská, Ph.D., DiS.
Anotace:
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit nejčastější motivy dobrovolníků působících jako trenéři na různých úrovních ve sportovních klubech, spolcích, oddílech či kroužcích pro jejich angažování se v této roli. Další oblastí, na kterou se tato práce zaměřuje, je oblast well-beingu, především pak se zaměřuje na zjištění a hodnocení spokojenosti se životem dobrovolníků zapojených do výzkumu a zjištění jejich duševní pohody. V rámci řešení výzkumného problému bylo třeba provést obsahovou analýzu literárních zdrojů majících relevantní vztah k řešenému tématu, vyhledání již existujících studií na stejné či podobné téma a v neposlední řadě nalezení vhodných diagnostických nástrojů, kterými bylo možné získat relevantní data. Pro získání a následnou analýzu dat byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, v tomto konkrétním případě dotazník s uzavřenými otázkami. Výzkumu se zúčastnilo 112 respondentů, kteří zastávají pozici trenéra jako dobrovolníci. Ti vybírali u jednotlivých otázek z nabízených možností buď právě jednu nebo minimálně jednu odpověď. Analýzou výsledků bylo zjištěno, že motivy pro dobrovolnictví se liší mezi pohlavími a také napříč věkovými skupinami a podle vzdělání. Stejnou, či velmi podobnou variabilitu vykazují i výsledky zjišťování úrovně spokojenosti se životem dobrovolníků a zjišťování míry jejich duševní pohody. Z výsledků výzkumného šetření lze usuzovat, že pohlaví, věk a úroveň dosaženého vzdělání hraje roli ve vnímání osobního well-beingu. Toho lze, při vhodné interpretaci, využít při oslovování a získávání nových dobrovolníků.
