"Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíly kloubních rozsahů u mužů ve věkovém rozmezí 40-55 let, kteří vrcholově hráli volejbal a u mužů, kteří nikdy nesportovali. Měřeny byly klouby u volejbalu nejvíce přetěžované: ramenní kloub, zápěstní kloub, kolenní kloub a hlezenní kloub. K získání potřebných dat jsme použili kvantitativní metodu - goniometrické měření. Stanovili jsme si celkem čtyři dílčí úkoly: zjistit rozdíly mezi kloubním rozsahem horní končetiny u mužů volejbalistů a mužů, kteří nesportovali; zjistit rozdíly mezi kloubním rozsahem dolní končetiny u mužů volejbalistů a těmi, kteří nesportovali; zjistit rozdíly mezi kloubním rozsahem dominantní a nedominantní horní končetiny u mužů volejbalistů a zjistit rozdíly mezi kloubním rozsahem dominantní a nedominantní horní končetiny u mužů, kteří nesportovali. Zároveň jsme stanovili čtyři výzkumné předpoklady. Po sběru dat se nám potvrdil první výzkumný předpoklad, že volejbalisté budou mít alespoň o 5° větší kloubní rozsah v rameni a v zápěstí, než muži, kteří nikdy nesportovali. Druhý výzkumný předpoklad, že volejbalisté budou mít o 5° větší kloubní rozsah v koleni a v hleznu, než muži, kteří nikdy nesportovali, se nám výzkumným šetřením nepotvrdil. Třetí výzkumný předpoklad (předpokládáme, že u volejbalistů bude rozdíl mezi kloubním rozsahem ramene a zápěstí na dominantní a nedominantní končetině alespoň 2°) byl pomocí goniometrického měření potvrzen a stejně tak čtvrtý předpoklad (předpokládáme, že u mužů, kteří nikdy nesportovali, bude rozdíl mezi kloubním rozsahem ramene a zápěstí na dominantní a nedominantní končetině nejméně 2°) se nám měřením potvrdil. V závěru práce popisujeme výsledky našeho měření a uvádíme obecné zásady jako doporučení pro goniometrické měření. Cíl naší práce byl splněn."
