Využití psychologické péče v návaznosti na zátěžové situace u příslušníků pohotovostní motorizované jednotky Policie ČR
Podnázev:
Autor:
CHOCHOLA Jakub
Odpovědnost:
Ukázat ve veřejném katalogu:
ano
Svazky publikace:
Čárový kód
Popis
Stav
Stav změněn
Návrat do
bp24037
CSV Import
K dispozici
2024-09-03 10:38:20
Elektronická verze publikace:
Pořadí
Název
Velikost souboru
Nahráno
Možnosti
1.
CHOCHOLA Jakub - Využití psychologické intervence v návaznosti na zátěžové situace u příslušníků pohotovostní motorizované jednotky Policie ČR.pdf
1.5 MB
2024-09-03 10:51:35
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
2.
CHOCHOLA Jakub Posudek-Vedoucí.pdf
601.32 kB
2024-09-03 10:51:43
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
3.
CHOCHOLA Jakub Posudek-Oponent.pdf
601.35 kB
2024-09-03 10:51:52
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
4.
Chochola Jakub SZZK.pdf
401.3 kB
2024-09-03 10:52:00
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
Další informace o publikaci:
Klíčové slovo:
pohotovostní motorizovaná jednotka * psychologická péče * zátěžové situace * prevence stresu
Rok vydání:
2024
Počet stran:
72
Poznámka:
Vedoucí práce: doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.
Poznámka:
Oponent: doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.
Anotace:
Cíl práce: Ověřit znalost možností psychologické péče a zjistit rozsah jejího využití u příslušníků PMJ PČR. Dílčí úkoly: ? Studium odborné literatury. ? Zjistit možnosti psychologické péče poskytované příslušníkům PMJ ze strany příslušných orgánů. ? Ověřit znalost možnosti využití těchto metod ze strany příslušníků PMJ. ? V případě znalosti těchto metod stanovit rozsah a způsob jejich využití u daných příslušníků PMJ. ? Na základě získaných výsledků formulovat závěry a případná doporučení pro budoucí rozvoj znalostí v této oblasti. Metodika: Soubor (charakteristika, způsob výběru, velikost souboru): ? Charakteristika: příslušníci pohotovostní motorizované jednotky Policie ČR, ženy i muži ve věku 18–56+ let ? Způsob výběru: řadoví policisté tohoto útvaru, kteří se účastní přímého výkonu služby jako členové prvosledových hlídek. Záměrný výběr. ? Velikost souboru: 150-200 příslušníků Organizace (uspořádání) šetření: ? Literární rešerše, sestavení dotazníku, konzultace obsahu dotazníku s vedoucím práce. ? Výběr respondentů. ? Pilotní ověření na 2 respondentech, úprava položek dotazníku. ? Dotazníkové šetření – osobní představení a následná online distribuce dotazníků. ? Vyhodnocení dat, zpracování za pomoci popisné statistiky. ? Návrh pro praxi vyplývající ze získaných dat. Metody sběru dat: ? Dotazníkové šetření u vybrané skupiny daného souboru. ? Polouzavřený dotazník vlastní konstrukce. Metody zpracování dat: ? Zpracování za pomoci popisné statistiky (průměr, medián), kvalitativní analýza otevřených otázek. ? Prezentace formou tabulek, grafů. Výsledky: Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že příslušníci PMJ PČR hodnotí práci u této jednotky průměrnou mírou stresu při výkonu služby hodnotou 3,3 (maximální možná hodnota stresu 5). Mezi nejvíce stresující zátěžové situace patří ty, kde jsou obětmi děti. Zatímco informovanost o psychologické péči je vysoká (96,6 %), její využití zůstává relativně nízké (12,5 %). Policisté ji nejčastěji vyhledávají pro osobní problémy a problémy spojené s výkonem služby. Přestože subjektivní hodnocení psychologické péče ze strany příslušníků PMJ je pozitivní (průměrná hodnota 4,43 z 5), existuje prostor pro zlepšení informovanosti a zvýšení využití těchto služeb, zejména pro začínající policisty, aby lépe zvládli stresové situace a mohli efektivněji pracovat s psychologickou podporou. Závěry: Informovanost o poskytovaných psychologických službách u příslušníků Policie ČR, konkrétně útvaru PMJ, je relativně dobrá, ale jejich využívání je omezené. Pro zvýšení informovanosti a zájmu o tyto služby je možné doporučit širší propagaci činností policejních psychologů, včetně osobních návštěv na útvaru, dále větší informovanost od nadřízených a lepší dostupnost informací. Kromě toho je také možné navrhnout zavedení preventivní péče prostřednictvím přednášek a workshopů o psychohygieně a správném zvládání stresu, s důrazem na zahrnutí těchto témat do základní odborné přípravy nových policistů. Takový přístup by mohl vést k větší důvěře v psychologické služby a jejich běžnějšímu využívání.
