Tato práce se zabývá otázkou, je-li půst pro člověka prospěšný nebo ne a pokud ano, pak pro koho, za jakých okolností a jaká pravidla by měl půst mít, aby nedošlo k poškození metabolismu jedince, zažívacím potížím, nežádoucímu úbytku svalové tkáně nebo ke zhoršení zdravotního stavu. Objasním, jestli je půst vhodný způsob k redukci hmotnosti nebo ne. A také jaké příčiny a důsledky má hlad v přírodě na živé organismy a jaký význam má měření vztahu mezi jídlem a aktivitou. V teoretické části práce pomocí literárních pramenů a internetových zdrojů objasním pojmy související s touto problematikou od dávné historie až po dnešní postoj moderní medicíny a alternativního přístupu k očistě těla a léčbě některých nemocí. Vysvětlím pochody odehrávající se v lidském organismu za běžného způsobu stravování a během dnů, kdy tělo nepřijímá žádné jídlo. Pomocí energetické bilance, správného poměru makronutrientů a mikroživin vysvětlím zásady zdravé výživy, správné nastavení trojpoměru živin, nutričního timingu a suplementaci, energetického příjmu a výdeje vzhledem k individuálním potřebám a cílům. To vše s ohledem na individualitu jedinců a na faktorech, jako jsou současné preferované sportovní a zdravotní cíle, pohybové aktivity, výkonnostní úroveň, pohlaví, věk a také preferovaný výživový styl. Budu se věnovat prevalenci obezity. Zatímco denní kalorická restrikce je možná nejrozšířenější formou dietní restrikce, objevují se další metody, které budou součástí této práce. Jednou z alternativních metod kalorické restrikce je přerušované hladovění, což je široký pojem, který zahrnuje řadu specifických hladových protokolů. V empirické části pomocí prezentovaných kazuistik budu prokazovat, komu lze půst doporučit a pro koho vhodný není. Chci zde prezentovat, jak dlouho má trvat zdraví prospěšný půst a kdy může půst uškodit nebo ohrožovat zdraví jedince. Které osoby by půst neměly absolvovat vůbec, jak by půst měl správně probíhat, čeho se vyvarovat, v jaké podobě má být dodržován.
