PŘIBYLOVÁ Jana - Prevence relativního školního neprospěchu.pdf
1.23 MB
2020-08-21 13:03:51
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
2.
Posudek-Vedoucí (Jana Přibylová).pdf
50.6 kB
2020-08-21 13:04:01
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
3.
Posudek-Oponent (Jana Přibylová).pdf
50.54 kB
2020-08-21 13:04:25
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
Další informace o publikaci:
Klíčové slovo:
podpůrná opatření
Klíčové slovo:
úspěšnost
Klíčové slovo:
neúspěšnost
Rok vydání:
2020
Počet stran:
57
Poznámka:
doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová, Ph.D.
Poznámka:
prof. PhDr. Václav Hošek, DrSc.
Anotace:
Školským vzdělávacím systémem prochází v České republice v podstatě každý člověk. Určitá skupina žáků nebo studentů je ale ohrožena školním neprospěchem, jemuž lze za splnění určitých podmínek předcházet. Má práce si klade za cíl popsat příčiny školního neprospěchu a přispět k tomu, že počet neprospívajících žáků ohrožených se na sledovaných institucích sníží. V teoretické části jsou popsány hlavní příčiny školního neprospěchu, v praktické části jsem použila metodu dotazníkového šetření zjišťující hlavní příčiny školního neúspěchu z pohledu pedagogů a vybraných žáků. Hlavním závěrem mé práce je potvrzení, že samotných příčin školního neprospěchu je několik a lze je rozdělit na vnější a vnitřní. Neprospěchu lze předcházet a existují metody, kterými toho lze dosáhnout. První metodou, jak předcházet neprospěchu je efektivní vedení samotných hodin s důrazem na výukové metody směřující k lepšímu pochopení látky žáky. Další je znalost konkrétních potřeb žáka. Řada žáků má diagnostikované specifické poruchy učení, které jsou na základě doporučení Pedagogicko-psychologické poradny včleněny do konkrétních plánů pedagogické podpory nebo individuálních vzdělávacích plánů. Tato doporučení je třeba při vlastní výuce dodržovat. Dalšími způsoby, kterými lze předcházet školnímu neprospěchu je komunikace mezi školou (pedagogem) a žákem, respektive jeho zákonnými zástupci, motivace samotného žáka k tomu, aby měl co nejlepší výsledky anebo podpora žáka ohroženého školním neprospěchem ze strany školy (např. doučování, pravidelná příprava na vyučování). A to přesto, že z výstupů praktické části práce je zřejmé, že pohled pedagogů a žáků na školní neúspěch se liší – žáci více lpí na dobrých známkách, zatímco učitelé upřednostňují dobře splněný úkol, což se známkou nemusí souviset.
