KOVÁŘOVÁ Petra - Antidepresivní funkce sportovního pohybu.pdf
1.93 MB
2020-11-03 08:06:40
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
2.
Posudek-Vedoucí (Petra Kovářová).pdf
50.17 kB
2020-11-03 08:07:04
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
3.
Posudek-Oponent (Petra Kovářová).pdf
52.39 kB
2020-11-03 08:07:14
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
Další informace o publikaci:
Klíčové slovo:
deprese, kvalita života, motivace, rekreační sport, sportovní pohyb, stres, výkonnostní sport
Rok vydání:
2020
Počet stran:
65
Poznámka:
vedoucí: prof. PhDr. Václav Hošek, DrSc.
Poznámka:
doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.
Anotace:
Bakalářská práce se zabývá ověřením antistresových a antidepresivních účinků cvičení u rekreačních a závodních sportovců. Teoretická část bakalářské práce popisuje fyziologické mechanismy antistresového a antidepresivního působení cvičení. Rozdělena je do několika kapitol, které se věnují neurohumorální podstatě působení stresu na lidský organismus, působení stresu na výkonnostní sportovce a syndromu přetrénování, který se u této skupiny může vyskytnout, a fyziologickým a psychologickým mechanismům, jež jsou podstatou antistresových a antidepresivních účinků cvičení. V závěru teoretické práce jsou pak tyto poznatky shrnuty dle účinků u různých cvičebních režimů. Praktická část zahrnuje výzkum, jehož cílem bylo porovnat antistresové a antidepresivní účinky cvičení u rekreačních a výkonnostních sportovců, kteří se věnovali různým sportům v různých cvičebních režimech. Výzkum byl proveden na 212 respondentech. Informace byly zjišťovány prostřednictvím online dotazníku rozeslaného do různých skupin na sociální síti Facebook. Zjištěná data byla vyhodnocena a posléze zpracována do grafů a tabulek a byl proveden závěr. V poslední části dotazníku byla využita metoda Profilu stavu nálad (POMS), která slouží ke zjišťování okamžitých či krátkodobých afektivních stavů. U sportovců různých zdatností jsme nalezli odlišné profily nálad, u závodních sportovců jsme zjistili vyšší hodnoty napětí a deprese. Z výzkumu vyplynulo, že ideálním cvičebním režimem je silový trénink o střední intenzitě, vykonávaný bez přerušení jednou až dvakrát týdně. Bakalářská práce má přínos jak pro samotné sportovce, tak i pro jejich trenéry. Zjištěné poznatky jim mohou pomoci správně nastavit tréninkovou zátěž u svých svěřenců a předejít tak u nich rozvoji syndromu přetrénování.
