Kvalitativní analýza krokového cyklu při chůzi a při běhu
Podnázev:
Autor:
WOHL, Pavel
Odpovědnost:
Ukázat ve veřejném katalogu:
ano
Svazky publikace:
Čárový kód
Popis
Stav
Stav změněn
Návrat do
bp21087
CSV Import
K dispozici
2022-06-16 08:02:34
Elektronická verze publikace:
Pořadí
Název
Velikost souboru
Nahráno
Možnosti
1.
WOHL Pavel Kvalitativní analýza krokového cyklu při chůzi a při běhu.pdf
2.81 MB
2022-06-16 10:17:25
Elektronická verze je dostupná pouze přihlášeným čtenářům.
Další informace o publikaci:
Klíčové slovo:
chůze * běh s došlapem na patu * běh s došlapem na špičku * povrchová polyelektromyografie * inverzní dynamika * plantograf
Rok vydání:
2021
Počet stran:
53
Doprovodný materiál:
posudky vedoucího a oponenta jsou přílohou v pdf práce
Poznámka:
doc. PaedDr. Bronislav Kračmar, CSc.
Poznámka:
prof. PaedDr. Rudolf Psotta, Ph.D.
Anotace:
"Běh s došlapem na přední část chodidla je druhým bazálním lidským pohybovým programem pletence pánevního. Australopitékové nám jako sběrači před 4 až 2 miliony lety věnovali chůzi, kdy díky shánění nutričně neefektivní potravy museli denně nachodit 5-6 km. Další naši předci, Homo erectus, tedy již první lidé (kromě H. habilis a H. ergaster) nám jako lovci a sběrači darovali před 1,9 miliony lety vytrvalostní běh s došlapem na střed nebo špičku chodidla jako evoluční konkurenční výhodu pro lov. Zároveň jsme po nich zdědili dvojitou klenbu nohy. Příspěvek se věnuje objektivizaci koordinačních vztahů: 1. mezi chůzí a během s došlapem na patu; 2. mezí chůzí a během s došlapem na přední/střední část chodidla. Výsledek projektu přispěje k odpovědi na otázku, zda je možno vytrvalostní běh považovat vedle volné bipedální chůze za druhý lokomoční program pánevního pletence nebo jestli se jedná pouze o adaptační variantu chůze. Metody: Kvalitativně kvantitativní výzkum experimentálního charakteru. Komparační analýza formou pretestu (chůze) a posttestu (běh s došlapem na patu a běh s došlapem na špičku). Terénní polyelektromyografie povrchově dostupných svalů pro SEMG. Komparace aktivace vybraných svalů se synchronizovaným snímáním inverzní dynamiky a videozáznamem. Jako kriteriální marker fenoménu koordinační změny je použita dynamika energetických ploch pod EMG křivkou obálky amplitud v rámci průměrného pracovního cyklu s doplňujícím markerem timingu aktivace svalů. Zkoumané formy lokomoce byly časově normalizovány. Ze souboru 15 probandů byl pro potřeby bakalářského projektu prvoligových běžců České republiky, kteří se v posledních pěti letech přeučili z běhu s došlapem na patu na běh s došlapem na přední část chodidla, vybrán proband na základě náhodného výběru. Shodou okolností to byl proband „A“ Dle expertního posouzení tří trenérů (což je mezinárodně objektivizační uznávaný standard kvalitativního výzkumu v oblasti biomedicíny, kdy nejde výkon standardizovat metrickými metodami) byl zkoumaný proband schopen realizovat obě formy běžeckého kroku, protože se přeučil z běhu s došlapem na patu na běh s došlapem na špičku před dvěma lety před výzkumem. Zvolená případová studie sice nepřipouští jakoukoliv objektivizaci, ale upozorňuje na fakt, že tato situace je u rodu Homo sapiens sapiens možná a tím pádem náležitá pro výzkum s větší kapacitou, než má k dispozici bakalářský projekt. Výsledky: Jednoznačně jsme prokázali, že je bližší u zkoumaného probanda koordinační vztah monitorovaných svalů ve vztahu mezi během s došlapem na patu a chůzí oproti vztahu běhu s došlapem na špičku. Větší koordinační změny mezi chůzí a během přes špičku než mezi chůzí a během přes patu přispívají k potvrzení předpokladu, že se jedná o dva odlišné stereotypy. A to, že běh přes špičku je druhým lidským archetypálním bazálním lokomočním vzorem pánevního pletence. "
